Chianti

Chianti patří k nejznámějším italským vínům a je dokladem toho, že víno má sloužit jídlu. Kyselina a tříslovina si poradí i s tučnou omáčkou. Základem je sangiovese, ke kterému se přidávají další toskánské odrůdy. Styl sahá od svěžího a pitelného po vážnější riservy.

Jak vybrat Chianti

Na běžnou večeři sáhněte po mladém Chianti, na nedělní pečeni po riservě, která zrála déle v sudu. Podávejte kolem šestnácti stupňů. Příliš teplé Chianti ztrácí svěžest, kvůli které se kupuje. V nose bývá višeň, sušené bylinky, rajčatový list a kůže, v ústech pak totéž o něco tišeji a s delším dozvukem. Jako doprovod se osvědčí těstoviny s ragú, pizza, pečené maso, pecorino; těžší jídlo potřebuje plnější víno, lehčí zase svěžejší. Plnější červená vína si zaslouží pár minut ve sklenici, než začnou naplno vonět. Karafa to urychlí. Pokud chcete jít víc do hloubky, mrkněte na kategorii Chianti Classico.

Čemu se vyhnout

Chianti a Chianti Classico nejsou totéž. Classico pochází z historického jádra mezi Florencií a Sienou a má přísnější pravidla. U červených vín sledujte třísloviny. Čím jsou výraznější, tím víc víno potřebuje tučnější jídlo. Popisky typu „výběrové“ nebo „prémiové“ nejsou chráněné pojmy. Řiďte se radši konkrétními údaji. Chybou je i podceněné množství. Na šest hostů jedna lahev nestačí, i když se nepije rychle. Nalévejte při 16 až 18 °C a raději do větší sklenice, ať má víno kam dýchat. Doma stačí tmavá skříň mimo kuchyň. Teplo od trouby udělá vínu víc škody než pár let stáří. Samostatnou stránku má odrůda Sangiovese.

Kdy ji otevřít

K italské kuchyni, k grilu, k pizze i k obyčejné večeři, která má mít úroveň. Dobře funguje na domácí degustaci, kde se srovnává víc lahví vedle sebe. Díky doručení do 24 hodin zvládnete i nákup na poslední chvíli. Večer objednáte, další den otevíráte. Nadřazená kategorie Itálie ukáže i sousední styly.